Loiseleuria

Čínský chocholatý pes

Úvod

Chovatelská stanice Loiseleuria má svůj název odvozený od drobného keře - skalenky (latinsky Loiseleuria). Mezinárodně chráněný název byl přiznán dne 4. 4. 2006.

Jak to všechno začalo

Dlouhou dobu jsem chtěla nějakého psa. Táta by mi i dovolil, ale máma byla proti. Jednou jsme šli ke známým známé, něco jsme od nich potřebovali. Doma měli fenky, kavalíry a chlupatou číňanku a měli poslední, pětiměsíční štěňátko - labutěnku Arádka. Mamce se zalíbil, protože po ní neskákal, jen se na ní díval svýma očima a prosil : ,,Pohlaď si mne…“ Tak se stalo, že jsme ho donesli domů na zkoušku (jsme alergici). Doma žádný problém nebyl, všichni si ho zamilovali. Zůstal u nás a je to náš veliký mazel.

loiseleuria Po nějaké době jsem se rozhodla, že ho zkusím vzít na výstavu. Tam jsem poprvé viděla naháčky nahaté. A doma začalo přemlouvání. Nakonec svolili a protože je Arad pes, bylo jasné, že naháček bude taky. V té době jsem se přece jen v chovatelských stanicích moc nevyznala, takže nahatý pejsek je z té stejné. Jmenuje se Baron a je velký divoch. Velmi na něm oceňuji, že je osrstěný jen tam, kde má být, ale dnes to na výstavy není to pravé.

Měla jsem labutěnku i naháčka. Ale stále mi něco chybělo. Byla to fenečka, která by mohla mít jednoho dne miminka. Bála jsem se, abych ji uhlídala, když bude hárat. Navíc doma mi třetího psa zakázali. Takže jsem se jen tak jela podívat na štěňátka. Věděla jsem, že případná psí holka musí být chlupatá a mít mazlivou, milou povahu. Měla jsem štěstí, taková holčička tam byla. Krásná byla i exteriérově. Dovezla jsem ji domů, jako že ji mám půjčenou na týden. Doma byly sice řeči, ale nakonec u nás Violka zůstala. Je pořád tak umazlená, jako první den.